Malý logopedický slovník

AFÁZIE, aphasia

• ztráta naučených schopností dorozumívat se řečí /mluvenou, čtenou, psanou/ organického původu, především jako důsledek ložiskové léze korových a podkorových oblastí mozku / traumatické poškození mozku, tumor, ictus apoplecticus cerebri, aj./

• symptomatika je velice variabilní u různých afatiků, ale i u téhož jedince se dynamicky mění, někdy se uvádějí symptomy, které lze v různé míře a kvalitě pozorovat u většiny afatiků : dysfluence řeči, anomie, automatizmy /řečové/, perseverace, agramatismy, parafázie, poruchy porozumění řeči, alexie, agrafie, akalkulie

AFAZIOLOGIE

• nauka zabývající se výzkumem, diagnostikou, terapií a prevencí afázie

AGRAFIE, agraphia

• ztráta schopnosti psát způsobená poškozením určité oblasti mozkové kůry při zachovalé inteligenci a motorice

AGRAMATISMUS

12. jednotlivý projev nesprávného gramatického vyjádření (vynechání předložky, nesprávné skloňování n.časování)

2. označení celkového stavu – totální (absolutní) rozpad logicko-gramatických struktur

1. morfologický (na úrovni slov) – neschopnost tvoření gramatických morfémů – nesprávné koncovky podstatných jmen, sloves aj.

AKALKULIE

• ztráta schopnosti počítat při zachovalé inteligenci

ALEXIE, alexia

• ztráta schopnosti číst na základě organického poškození určité oblasti mozkové kůry

ALVEOLA

• dásňový výstupek, na němž se tvoří hlásky

AMBIDEXTRIE – obourukost

• schopnost vykonávat určité výkony stejně obratně n.stejně neobratně jednou i druhou rukou
• v různých aktivitách (např.stříhání nůžkami – pravou rukou, odemykání klíčem – levou rukou aj.) se střídá preference jedné končetiny(smyslů), v.kvocient pravorukosti

AMNÉZIE verbální

• ztráta paměti pro slova – symptomatika u afázie amnestické

AMÚZIE (celková)

• ztráta schopnosti rozeznávat tónové sledy a reprodukovat melodii

ANARTRIE, anarthria

• vývojová neschopnosti n.získaná ztráta schopnosti vyslovovat hlásky (např.při mozkových lézích)

• pokud je míra poruchy menší, jde o dysartrie

ANOMIE, anomia

1. ztráta schopnosti pojmenovat skutečné n.zobrazené osoby n.věci, způsobená poškozením určité oblasti mozkové kůry (v.afázie), nominativní porucha řeči se může projevovat také ztrátou schopnosti pojmenovat na základě opisu (krájíme tím chleba – co je to ?), n.dokončování neúplných vět (chlapec si češe…)

2. přechodný jev (v rámci fyziologie), vyskytuje se neschopnost vybavit si n.vyslovit jméno osoby n.věci dříve známé

APRAXIE, apraxia

• částečná n.úplná ztráta naučených a vžitých pohybových stereotypů organického původu, především jako důsledek ložiskové léze korových a podkorových oblastí mozku

ARTIKULACE, articulatio

• výslovnost, vytváření hlásek mluvidly

AUTOKOREKCE, autocorrectio

• sebeopravování, sebekontrola se zpřesňováním n.opravováním vlastních chybných n.nepřesných výkonů (motorických, artikulačních apod.)

AUTOMATIZACE (výslovnosti hlásky)

• poslední stupeň reedukace výslovnosti, automaticky se vybavuje fyziologická výslovnost nacvičené hlásky ve spontánní artikulované řeči, čtení, dialogu apod. – nikoli pouze při opakování

BREPTAVOST – battarismus, paraphrasia praeceps, tumultus sermonis, tachyfemia

• vývojová patologická odchylka plynulosti mluvy, mezi rozličnými příznaky je charakteristická obvykle překotnost tempa řeči (akcelerace intraverbální i interverbální), jehož důsledkem je vynechávání slabik, přeříkávání, opakování slabik, dochází i k deformaci obsahu – vybočení od tématu, vynechání podstatných informací, absence sémantické soudržnosti apod.

• postižena je i prozódie – chybný přízvuk, nepravidelné tempo řeči, monotónní mluva aj.

• breptavý si poruchu sám neuvědomuje (nedostatečná autokorekce) a je-li korigován, mluvní projevy ovládá

• řeč breptavého jedince je pro okolí obtížně srozumitelná

CMP (cévní mozková příhoda) – mozková mrtvice, v.ictus

 

DYSARTRIE, dysarthria

• motorická porucha, vývojové i získané obtíže při hláskování, vyslovování

• jazykové a kognitivní složky řečové komunikace jsou v zásadě intaktní

• artikulace, fonace, rezonance a respirace bývají v různé míře a různým způsobem deformovány či porušeny

• jde o poruchu motorické realizace řeči na základě léze v centrálním nervovém systému

DYSFÁZIE (vývojová), dysphasia

• vývojová afázie – specificky narušený vývoj řeči, projevující se ztíženou schopností n.neschopností naučit se verbálně komunikovat, i když podmínky pro rozvoj řeči jsou přiměřené – sociální prostředí, emocionální vazby, kvalita a četnost podnětů, smysly, přiměřená (neverbální) inteligence, zpětná vazba, negativní neurologické vyšetření

DYSLÁLIE, dyslalia

• vadná výslovnost hlásek

• určitá hláska se (vesměs) konstantně zvukově odlišuje v mluvním projevu (deformace, distorze) od kodifikované normy daného jazyka, je tvořena na jiném místě n.jiným způsobem než stanoví fonetická spisovná norma, a to prakticky již od začátku vývoje artikulace

EMPATIE

• vcítění, schopnost vcítit se do pocitů, myšlení a jednání druhé osoby

ERGOTERAPIE, ergotherapia

• léčení, léčba prací, poskytnutí zajímavé nevyčerpávající práce se zaměřenímna léčebný proces

• zdravotnická profese, která se cíleně zabývá terapií postiženého jedince v oblasti somatické i psychické (nácvik soběstačnosti a samostatnosti, příprava na pracovní uplatnění, rozvíjení zájmové činnosti, posilování pozitivního pohledu na sebe i svět apod.)

FACIÁLNÍ, facialis – obličejový

 

FACILITACE

• usnadnění či podpora určitých psychických procesů a činností ve smyslu zlepšení výkonu (např.rychlejší reakční čas, menší počet chyb)

FATICKÁ PORUCHA

• získaná porucha řeči, jejíž příčinou je organické postižení CNS

FIXACE, fixatio

• upevnění, ustálení, utvrzení

FIXACE VÝSLOVNOSTI HLÁSKY

• upevnění artikulačního stereotypu cvičené hlásky ve slovech, větách – jedinec dovede bezpečně a fyziologicky hlásku v různých koartikulačních spojení pouze opakovat

FLUENCE – plynulost

1. vlastnost poznávacích procesů, charakteristická plynulostí

2. schopnost produkovat za určitou dobu co nejvíce odpovědí na různé stimuly (např. vymyslet co nejvíce slov začínajících určitou hláskou apod.)

3. psycholingvistický termín vyjadřující plynulost slovního(myšlenkového) projevu

GRAFOMOTORIKA

• specifická motorika, koordinovaná pohybová aktivita při grafických projevech (kreslení, psaní apod.)

HEMIPARÉZA, hemiparesis – částené hybné ochrnutí jedné poloviny těla

 

KOKTAVOST, balbuties – zadrhávání, zajíkání, porucha plynulosti řeči

 

KOMUNIKACE, communicatio

• přenos různých informačních obsah pomocí různých komunikačních systémů zejména prostřednictvím jazyka

• výměna informací, sdělování a dorozumívání

• realizuje se ve 3 hlavních formách : mluvené, psané, ukazované

KVADRUPARÉZA, qudruparesis – částečné ochrnutí všech končetin

 

LEXIKÁLNÍ, lexicalis

• týkající se slovní zásoby nebo významu slov, slovní, slovníkový

LOGOMOTORIKA – koordinovaná pohybová aktivita mluvních orgánů při artikulované řeči

 

LOGOPEDIE –

1. obor, zabývající se fyziologií a patologií komunikace lidskou řečí (rozvoj řeči, výzkum, diagnostika,terapie, prevence, profylaxe)

2. obor speciální pedagogiky, který se zabývá výchovou a vzděláním osob s poruchami komunikace

MIMIKA

• specifická motorika, která koordinuje a řídí změny výrazu obličeje, umožňujících pohyb očních víček, úst, tváří, obočí, čela

MIMICKÉ SVALY – svaly obličeje podílející se na příjmu potravy, artikulaci a mimice

 

MLUVA – artikulovaná řeč, jazyk

 

MLUVIDLA soubor orgánů tvořících hlas, hlásky a řeč, v širším pojetí : periferní řečové ústrojí, které tvoří :

1. ústrojí dechové (respirační)

2. ústrojí hlasové (fonační)

3. ústrojí hláskotvorné (artikulační) včetně ústrojí ozvučného (rezonančního)

MOTORIKA – hybnost, pohybová schopnosti organizmu, soubor pohybových činností živého organismu řízených nervovým systémem a uskutečňovaných kosterním svalstvem:

skládá se z pohybů spontánních, reflexních, volních a expresivních

Motorika hrubá – je zajišťována velkými svalovými skupinami (např. chůze, běh)

Motorika jemná – zahrnuje aktivitu drobných svalů

• grafomotorika – pohybová aktivita při grafických projevech
• logomotorika – pohybová aktivita mluvních orgánů při artikulované řeči
• mimika – motorika mimická, pohybová aktivita obličeje
• oromotorika – týká se pohybů dutiny ústní
• vizuomotorika – týká se pohybové aktivity se zpětnou vazbou zrakovou

MULTISENZORIÁLNÍ (postup) – využívá všech smyslů a možností pro rozvíjení postižené funkce

 

PERCEPCE – v.vnímání

 

PIKTOGRAM, PIKTOGRAF – grafický znak znázorňující sdělení obrazově, vnímatelný útvar, který zastupuje jeden věcný význam a zpodobňuje ho bez vazby na řeč

 

PŘÍZVUK – akcent, jeden ze základních modulačních faktorů mluvené řeči, český přízvuk je většinou na první slabice, která je vyslovovaná důrazněji

 

REEDUKACE ŘEČI – znovu, od základu, terapeuticky cílené zaměření na rozvoj řeči ve všech složkách (např. u afázie, poruch sluchu aj.)

 

REEDUKACE VÝSLOVNOSTI – navození fyziologické artikulace hlásky, její fixace ve slovech, větách a automatizace v mluvním projevu, „náprava“ vadné výslovnosti

 

ŘEČ (lidská) – v log. – forma sdělování a dorozumívání založená na používání slovních (mluva,písmo), ale i neslovních (gesta,mimika) výrazových prostředků komunikace

 

SENZOMOTORIKA – součinnost vnímání a pohybu

 

SLOVO, lat. Verbum, ř. logos – nejmenší samostatná jazyková jednotka mající věcný a mluvnický význam (lexikální a gramatickou charakteristiku), v jaz. – se za slova považují i např. tyto výrazy :

• odvozenina – výraz odvozený ze základního tvaru (např.jiný slovní druh)

• složené slovo – výraz vzniklý ze lexikálních jednotek (např.lichokopytník)

• sousloví – výraz vzniklý ze dvou samostatných slov (např. vysoká škola)

SOMATOPEDIE – obor speciální pedagogiky zabývající se problematikou výchovy a vzdělávání tělesně postižených, nemocných a zdravotně oslabených osob

 

SPONTÁNNÍ - bezděčný, nenucený, mimovolní, samovolný neuvědomělý

 

SURDOPEDIE - obor speciální pedagogiky zabývající se výchovou, vzděláváním a péčí o osoby s poruchami a vadami sluchu

 

TEMPO (řeči)

• stupeň rychlosti, jeden z modulačních faktorů mluvené řeči, znamená určitou rychlost vyjadřování

• rozdílým tempem řeči, příp.přerušením řečového projevu (v rámci fyziologie) můžeme odlišovat podstatné od nedůležitého

• za fyziologické tempo se považuje vyslovení 4-5 slabik za vteřinu nebo realizace 90 slov na minutu

TERAPIE, therapia

• léčba – v širším pojetí – zaměření na odstranění poruchy či odchylky, zmírnění následků postižení, onemocnění.¨
• reedukace, rehabilitace, kompenzace,“náprava“, speciální péče apod.